Orgasmus

Milý deníčku,
ráda bych se ti svěřila na ožehavé tma orgasmu. Přišla jsem totiž na to jak někomu vysvětlit můj pohled na tento okamžik. Jaké to je vnímat jej z jiné perspektivy.

Je těžké nevnímat jej stejně jako většina lidí kolem mě. Často mi to vyčítají. Prý jsem u sexu moc tichá. Ale já slyším hekání, křik, řvu celé romány… uvnitř mé hlavy. V tom bude háček. Jenže donutit se ke skutečnému zvuku je pro mne velmi náročné a musím se soustředit. Jak si to pak mám užít?

Povídat si u sexu zvládá málo kdo – “Zase si zničila atmosféru!” Tak pardon, že nešeptám podivné jakože sladké hlášky. A nepopisuji ti jak tě chci. Místo toho začnu rozebírat buď něco jiného nebo sex surově – naturalisticky. Co když mě ale právě to vzruší, že je situace naoko normální a přitom mi třeba okusuješ ouško nebo tě masíruji.

Ale zpět k tématu!
Jaké to je neprožívat orgasmus jako člověk? Jak to říci korektně – Když mají orgasmus většinou se zkroutí v jakési křeči a prožijí příjemnou nirvánu. Často je u ní slyšet různé druhy vzdychání. A ten zrychlený den, třes… ach. Jaká to krása. Moc ráda koukám, když se mi pod jazykem někdo svíjí. I na poslech je to nádhera.

Jen aby tak někdo viděl mě, to se téměř nestane. Nebo spíše… Na mém těle si toho člověk všimne. Vlhká zúžená vagína, třes v ruku, křeče v nohou, kousání rtu. Ale proč nevzdychám a tvářím se většinou vážně? V hlavě mám místo vašich slastných pocitů bordel. Mísí se mi tam myšlenky.

Od malička mi říkají že moc přemýšlím. Jeden by čekal, že třeba u sexu vypnu. Ale ono ne. Když jde jen o hraní tak se ještě zvládnu soustředit na jednu až dvě myšlenky. Ovšem když dojde na samotný akt v mé hlavě si protiřečím. Někdy se tam objeví bolest, slast a myšlenka zda si to užívá i ten druhý. Pak čím blíž jsem vrcholu tím víc je mi to příjemně nepříjemné a nepříjemně příjemné. Takže když prožiju vrchol tehdy mé sevření vagíny povoluje, tehdy uvnitř mé hlavy slyším jediné – “Tak už se kurva udělej” a řvu to na toho druhého. Až to jednou omylem vykřiknu nahlas jistě jej to zmate – je mi to líto.

Ráda bych si to taky užila a neřešila nic. Prožít slast a pak se spokojeně přitulit. Jenže mi to není dopřáno. Proto se snažím prožívat sex zajímavě a proto mě klasika tak strašně nebaví. Snažím se to spíše brát jako zábavu než jako slast. zvrácený orgasmus.

A co když si to dělám sama? Je to prosté tam se zabavím svou fantazíí. Jelikož jsem schopná masturbovat relativně samovolně… nechám pracovat představivost ruka si cestu najde. Ale je to podobné. I když čím víc si to dělám tím víc vím že se začínám přibližovat pocitům slasti. Takže začínám nabývat dojmu, že mě ten druhý člověk u sexu znervózňuje.

To zní rozumně ne? A jak prožíváte orgasmus vy?

11 komentářů u „Orgasmus

  1. Docela dost dlouho jsem to měla stejně jako ty. 🙂 Samozřejmě jsem nevěřila těm, co říkali, že si mám počkat až mi bude třicet…
    Dejme tomu, že se mi před třicítkou trochu změnil svět a přinesl sebou spoustu věcí, které mi došly až časem.
    Ale musím říct, že posledních skoro 5 let jsem mrcha, kterou musí občas sousedi “milovat”.

    1. Tak to gratuluji k pokroku. 🙂

      Popravdě, na nic nečekám – nic neočekávám. Když se to jednou povede i jinak bude to příjemné oživení. Ale nepřipadám si se svou situací až tak zle. Naopak, jde o to umět si v tom najít to dobré a ne se zatracovat. 🙂

  2. Uz se ti nekdy stalo,ze te partner pri sexu nenechal premyslet? Zkratka, ze to bylo tak prirozeny, zivocisny a nerizeny, ze to tva mysl nestihla pojmout? Ono hodne dela s kym to prozivas dle meho..jedna vec je sex jako takovy,druha je ta prijimana i vysilana energie a v neposledni rade samozrejme samotny soulad,ci souzneni chces li. Uz jsem napr. zazil, ze zena byla submisivni,coz vyhledavam,nicmene byl to prachsprosty fyzicky kontakt,nikterak vyjimecny. V tu chvili se to projevi i na orgasmu..je to ciste fyzicka reakce bez jakehokoli intenzivniho prozitku. Jen malokdy jsem byl opravdu uspokojen. Nicmene kazdy to vnima jinak… 😉

    1. Jistě že jsem to zažila. Jen… je to pryč.
      A toto je spíše shrnutí prožívání orgasmu z mého pohledu. Protože když se tedy zadaří a já nevnímám – tak si to sice užívám… ale ještě jsem během takového stavu neprožila tu silnou emoci, kterou je orgasmus popisován.

      A k tomu “fyzickému vs. psychickému” sexu – naučila jsem se žít s kompromisem. Sex pro zábavu, dokud mě to nenudí je to bezva. 😉

  3. Při sexu samotném prý někdy dost křičím, ale často se to dozvím od partnera, nebo jednou i jeho rodičů, ehm… :D. Ale zajímavé je, že o tom vůbec nevím, já si fakt nejsem vědomá toho, že by ze mě vycházely nějaké zvuky. Ale ten orgasmus mě někdy dokáže dost potrápit, já toho prostě nějak nejsem schopná dosáhnout během aktu, i když jsem šíleně vzrušená, tak se to pak jakoby zasekne na určitém bodě a dál to nejde. Zkoušeli jsme s partnerem už úplně vše, ale nic nezabralo, tak si vždycky pak pomáhám rukou, to jsem zas schopná být velmi brzy. Dokonce jsem si jednou nastavila stopky na mobilu a měřila si čas a můj rekord byl padesát vteřin :D. Ale při tom orgasmu já teda taky dostanu jakoby křeč do celého těla a celá se svíjím a třesu. A pokud jde o to přemýšlení, tak já u sexu přemýšlím jen když mě nudí (ale to nebylo s tímto partnerem, to bylo spíš u nějaký jednorázovek) a to si v hlavě vždycky plánuju co si dám k jídlu a co budu vařit další den :D. Naštěstí jsem tento přemýšlecí stav už dlouho nezažila :D.

  4. Myslím, že orgasmus je hodně závislý na stupni touhy. Pokud jsou tvoje sexuální potřeby pravidelně uspokojovány, není v tom čerstvý zamilování nebo pobláznění, nebo “chemie”, tak ten orgasmus nemůže být výbuchem. Před výbuchem se musí něco nashromáždit.
    Myslím, že kdybys nějakou dobu neměla chlapa, zamilovala se od někoho kdo by tě hrozně přitahoval, neuvěřitelně by ti voněl, ale odolával by, nutil by tě nepřímo abys se v něčem změnila, třeba jen tím, že budeš ochotná počkat, na tvůj vkus až příliš dlouho… a v momentě, kdy bys nebla schopna vnímat nic než jeho, nikoho než jeho, pak ten orgasmus bude výbuchem.

    1. Tohle je debata na déle než jeden komentář. Pokud chceš, můžeme to rozvést více – email třeba. 🙂
      Jinak v části s tebou souhlasím. Na druhou stranu, dnes bych ten článek napsala jinak. Nebo spíše, rozepsala se…

  5. Při orgasmu dokážu vybuchnout, ale musím na to být nastavená v hlavě. Od třinácti masturbuju prakticky stejnou technikou a trvalo mi roky, než jsem byla schopna se přeprogramovat na způsoby, jakými mě dráždí muži. Klitoris si tak zvykl na stejnou stimulaci, že odmítal jinou. V tomhle si myslím mají holky, co nikdy nemasturbovaly výhodu… Ale zpět k tématu. Orgasmus prožívám velmi výrazně, musí k tomu být ale správné rozpoložení a správná stimulace. Např. při klasické souloži bez dráždění klitorisu se neudělám. Zkoušela jsem to hodiny a hodiny i sama a prostě ne. Věta “začínám nabývat dojmu, že mě ten druhý člověk znervózňuje je naprosto přesná”… když jsem sama, ponořím se do svých pocitů a myšlenek a orgasmus je dílem pár minut. S tím druhým interaguju a komunikuju. Nesoustřeďuju se tak hluboce na sebe ale i na něj… naopak na swingers s orgasmem nemám problém. Mám tam pocit, že jsem jedna z mnoha, že můžu nechat popustit uzdu svým pocitům… Zajímavé téma 🙂

    1. Velmi děkuji za obohacující komentář. A tiše Ti závidím. I když kdo ví, třeba i já se jednou psychicky natolik srovnám, že si celý sexuální akt užiju vážně naplno. Ale už dělám pokroky. Některé muže jsem naučila ovládat masážní hlavici a s tou jsou velmi šikovní – leč udělat mne trvá stále dost dlouho, je to alespon účinné.

  6. Zajímavý námět a zajímavé komentáře – tak se mi chce reagovat. Je to ovšem mužský pohled a určitě individuální. Asi mi také často druhý spíš vadí k dosažení nejpříjemnějších pocitů při sexu. Na druhou stranu je pravdou, že záleží na tom, s kým má člověk sex. V tom je ta kumulace touhy, jak tu bylo zmíněno a s tou pak přijde i silnější prožitek. Měl jsem kdysi z mého pohledu nepřiměřeně krásnou partnerku „na své poměry“ a zážitky byly opravdu výbušné. Připadlo mi, že mi vše najednou funguje naprosto zdravě, normálně, nadstandardně. Uvažoval jsem tehdy, že by si člověk měl dopřát – asi jako lázeňský pobyt v Karlových Varech – jednou začas nebo aspoň za život někoho takto krásného, přitažlivého, třeba celebritu, (každý má své priority a hodnotový žebříček), aby se uzdravil nebo zažil maximální pocity, o kterých věřím, že jsou uzdravující. (Ovšem: kde takovou „celebritu“ sehnat – měly by pracovat někde v lázních, (smích))
    Na druhou stranu hrozí, že při takovém maximálním zážitku vznikne nějaká závislost – asi jako když jednou ochutná člověk „rozkoš z dávky heroinu“, ze které pak nemusí být cesty zpět. Pak je ovšem otázka, jestli pro lidstvo není tabu dosahovat maximálně slastných pocitů, které na nás čekají doufejme až někde v rajské zahradě. Howgh

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *